Fulltext neboli fulltextové vyhledávání znamená vyhledávání v dokumentech a databázích pomocí porovnávání fráze se všemi slovy v dokumentu. Fulltextové vyhledávání se vyznačuje oproti jiným způsobům vyšší relevancí výsledků. Jedná se o techniku vyhledávání používanou internetovými prohlížeči (Google aj.).
Tento druh hledání informací je založen na různých algoritmech, které vytvářejí databáze, které jsou klíčové pro to, abychom požadovaný dokument na internetu našli. Tyto algoritmy totiž z daných dokumentů schraňují informace – vytváří si podrobné přehledy slov, které se v dokumentu vyskytují.
Pokročilé vyhledávače umí pracovat s:
- Tvaroslovím
- (skloňování, časování, hledání podle kmene slova)
- Sémantikou
- (rozlišují umístění slova v titulku, nadpise apod.)
- Stop-slovy
- (slova bez významu pro hledání – spojky, předložky apod.).
Mimo to monitorují také:
- Četnost slov,
- místo, kde se v dokumentu vyskytují (rozumíme tím, zda hledaný text stojí v nadpisu atd.),
- hustotu textu a mnoho dalších kritérií.
Naše každodenní používání internetu spočívá v tom, že do textového pole napíšeme dané slovo či frázi a aplikace na nás „vyplivne” různé výsledky, které odpovídají textu, které jsme do aplikace zadali.
Tato klíčová slova jsou poté skrze fulltextové vyhledávání porovnávána výše zmíněným způsobem. Jinými slovy komparují to, co jsme napsali do rámečku, s tím, co naleznou v širokém spektru svého záběru a pokouší se najít co nejrelevantnější shody s dokumenty, kterými disponují.
Nejpropracovanějšími a nejvyspělejšími vyhledávači jsou ty, které se používají pro průzkum na internetu. Je to z toho důvodu, že musí zpracovávat obrovská kvanta dat. V těchto typech vyhledávání se setkáme i s tím, že fulltexty jsou schopny mimo jiné analyzovat také vztahy mezi dvěma různými stránkami.
Nejvíce rozšířeným fulltextovým vyhledávačem na světě je samozřejmě Google, můžeme také však zmínit i jiné, jako jsou Bing či v našich končinách celkem oblíbený Seznam.
